tavola kalinolistá diabolo 50-80cm

Kdybychom se na zahradě museli spokojit jen se třemi rostlinami, tavola kalinolistá by mezi nimi neměla chybět.
Tavola kalinolistá nese vědecké jméno Physocarpus opulifolius. Kromě výchozího druhu se zelenými listy existuje několik variet ve zlatých a vínových odstínech. Povedly se všechny, ale žádná svým temperamentem a šarmem nepředčí kultivar Diabolo, který nabízí vše, co se od keře snů očekává.
Pozornému oku neujde podobnost s listy kaliny obecné (Viburnum opulus), z čehož pramení druhové jméno tavoly. Také jsou pěkně vykrajované, trojčetné, s hlubokými vráskami a délkou bezmála 10 cm. Na rozdíl od kaliny je však zdobí nápadná purpurová barva, díky které keř působí úchvatně, i když zrovna nekvete.
Je velmi důležité dopřát tomuto, ale i dalším barevným kultivarům co nejvíc sluníčka. Bez něj listy ztrácejí lesk a sytost. Dokonce zelenají, aby efektivněji absorbovaly dostupné světlo. Na slunci se také nejlépe projeví červenavé tóny, s nimiž tavola vstupuje do podzimního finále.
Hra kontrastů
Sotva se najde jiná dřevina, která do zahrady vnáší tak fascinující kontrast barev. Jen co se rozvinou listy, zazáří nad nimi hustá květenství připomínající kopečky rýže. Jemné, smetanově bílé kvítky s růžovými odlesky nezapřou příbuznost s tavolníky (Spiraea). Otevírají se na pár týdnů v květnu až červnu a kromě očí potěší motýly i jiné opylovače, kteří sem přilétají uhasit žízeň.
Po odkvětu tavola získává úplně jiný výraz, to už hrají prim měchýřkatá plodenství v brilantním červeném odstínu. Ta později přebírají barvu listů, v zimě jsou bronzově hnědá. Dlouho vydrží, takže je uplatníme do letních kytic a zimních vazeb.
Po opadu listů zaujme keř kůrou, která se na starších větvích odlupuje ve vertikálních plátcích a odhaluje spodní odlišně zbarvené vrstvy.

Mnohostranné uplatnění
Stejně jako všechny tmavě olistěné rostliny vytváří nádhernou kulisu pro bledé květy krásenek, plamenek a zvonků doplněných stříbřitými listy čistce vlnatého. Na záhonu si dobře rozumí i s ostatními trvalkami a letničkami v křiklavějších odstínech žluté, oranžové a fuchsiové.
Díky tajemnému vzezření keře, ke kterému přispívají i vínové větve, se tavola dobře hodí do lesního prostředí mezi jehličnany a trávy, ale dobře si ji lze představit také nad světlými oblázky při břehu jezírka.
Je to rovněž skvělá volba do živých plotů ať už tvarovaných, či volně rostoucích. V těch smíšených vypadá pěkně po boku růžově kvetoucích vajgélií, bělokvětých tavolníků a panašovaných svíd.Nároky na péči: sázka na jistotuS pěstováním tavoly Diabolo si snadno poradíme. Toleruje suchou písčitou a při dostatečné drenáži i vlhkou jílovitou půdu v široké škále pH. Nevyžaduje hnojení a po ujmutí kořenů si vystačí s vodou ze srážek. Poroste i ve stínu, ale jen na slunci se odměňuje bohatým kvetením a intenzivním vybarvením.Nemá-li keř příliš omezený prostor pro kořeny, dosáhne v dospělosti něco málo přes tři metry jak na výšku, tak na šířku. Snadné množení řízky. Silné ros