Prodám knihu Příběhy loveckých fotografií - V. Paulišta

kontakt jenom mailem: sipos.vladimir@ Predám vynikajúcu knihu V.Paulišta :LOVECKÝ PRŮVODCE VZPOMÍNÁ, vydal Top Press Praha, viazané, str. 224 + 16 farebných príloh. Autor pôsobil 30 rokov ako lovecký sprievodca v niekoľkých svetadieloch. Obsahuje príbehy z lovu medveďov, levov, buvolov, hrochov,krokodýlov, opíc, sluky, ako vybrať loveckých psov.

Nová kniha s omezeným nákladem - byl jsem pověřen distribucí. Vážení čtenáři, možná že už jste četli některé moje příspěvky věnované vzpomínkám na mé lovecké psy. Kladné ohlasy na Facebooku i v časopisu Svět myslivosti a též podpora redaktora zmiňovaného časopisu Dalibora Pačese mě přivedly na myšlenku vydat vzpomínky knižně. Kniha by ale nevznikla bez morální a hlavně materiální pomoci mého kamaráda Karla Kováře. Ten zblízka poznal práci mých psů na mnoha honech, naháňkách i při dosledech. Doporučil mi, abych ke svému vzpomínání přidal konkrétní postupy i své „fígly“ při výchově a výcviku loveckých psů. Pro zkušené kynology to asi nebude žádný objev Ameriky, ale možná pomohu alespoň začátečníkům. Každý z nich by se měl řídit radami odborných publikací o výcviku loveckých psů. Těch je nyní na trhu celá řada, stačí si jen správně vybrat. Většinou obsahují dostatečně podrobný návod na výchovu pomocníka myslivce při lovu. Také jsem tak začínal, a přesto jsem se dopustil mnoha omylů. Třeba mé poznatky někomu pomohou se vyhnout zbytečným chybám, jimiž jsem dřív trápil své psy i sebe. Jaroslav Zadražil Objednávky je možno na email penkovar@, nebo tel. .Osobní odběr v Třeboni nebo Horní Stropnici. Pokud poštou zasíláme + 80,- Kč poštovné.

Velká encyklopedie loveckých zbraní, výborný stav. Balíkovna při platbě předem 70Kč.

Prodám knihu Bez Frází 5. Kniha je úplně nová, nečtená. Cena 350 Kč + poštovné. Možné osobní předání v Praze. Pátý díl Bez frází je stejně jako jeho předchůdci hodnotnou ozdobou knihovny, texty zde opět doplňují jedinečné fotografie od Jany Mensatorové, jejíž tvorba provází příběhy Bez frází od samého začátku. Bez frází je prostor, kde sportovní osobnosti předávají zkušenosti pomocí příběhů vyprávěných svými vlastními slovy. Protože sport je nekonečná zásobárna inspirace a i ti nejúspěšnější kdysi stáli na úplném začátku a museli si odpovědět, kudy dál. A protože i oni jsou lidé se všedními starostmi. Bez frází vzniklo jako webový portál na podzim 2016 a u jeho zrodu stál i Radim Vrbata, hokejový mistr světa a jeden z nejvýraznějších Čechů v historii NHL. Rychle po svém zrodu se prostor Bez frází stal prostředkem pro ucelené sdílení zážitků a postojů, důvěryhodné pro ty, kteří je předávají i přijímají. V pátém knize Bez frází vyprávěni své příběhy tyto osobnosti: Antonín Barák - fotbalista Luboš Bartoň - basketbalista Dája Bedáňová - tenistka Vladimír Coufal - fotbalista Roman Červenka - hokejista Antonín Fantiš - fotbalista Tomáš Horna - hokejista Lukáš Hudeček - baseballista Jan Jeřábek - fotbalista Tereza Kmochová - lyžařka Petr Míka - hokejista Alena Mills - hokejistka Jakub Novotný - volejbalista Radek Philipp - hokejista David Rozehnal - fotbalista Marek Střeštík - fotbalista Ján Svorada - cyklista Ivana Večeřová - basketbalistka Tomáš Verner - krasobruslař Jakub Voráček - hokejista Radek Zelinka - para hokejista

Prodám naučné a přírodovědné knihy: E.Tylínek-S kamerou po evropských ZOO, M.Anděra,Horáček-Poznáváme naše savce, Brehm,Tomeček-Život zvířat, U.Sedlag-Zvířata na zeměkouli, I.heráň-Díváme se na zvířata,J.Gaisler-Za oponou přírody, J.Dorst-Ohrožená příroda,V.Paulišta-Za zvěří kolem světa, Holečkovi-Barevné léto. Cena dohodou

Nabízím tuto knihu ve velmi hezkém stavu. Praha ve fotografii Karla Plicky - výbor jeho díla ve Fotoměřickém ústavě v Praze v letech 1939-1940 Klasické, světově proslulé dílo národního umělce přibližuje v neopakovatelných, mistrně volených detailních i panoramatických záběrech krásu pražských stavebních památek. V úvodu podává Z. Wirth stručný nástin architektonického vývoje Prahy. V letech 1937–1939 působil na filmovém oboru Školy umeleckých remesiel v Bratislavě. Mezi lety 1939–1945 pracoval ve Státním fotoměřickém ústavu s náplní fotografické dokumentace Prahy. V knize Praha ve fotografiích K. P. (1940) nachází v nadčasovém monumentalizujícím pohledu harmonii a krásu v architektonických klenotech minulosti; publikace zároveň výrazně posilovala národní povědomí v době okupace. I dva filmové dokumenty z let války (Věčná píseň a Barokní Praha) poukazují na sílící zájem o architekturu. V květnu 1945 se Plicka vrátil do Bratislavy. Stal se předsedou Slovenskej filmovej spoločnosti a natočil dva publicistické dokumenty. V návaznosti na své předchozí pedagogické a organizátorské zkušenosti se podílel spolu s Antonínem Martinem Brousilem a Jaroslavem Boučkem na založení FAMU – Filmové fakulty AMU v Praze, otevřené v listopadu 1946. Stal se prvním děkanem této školy a mimořádným profesorem pro obor kompozice filmového obrazu. Pro zrakové potíže fakultu opustil ve školním roce 1949–1950 a tím zakončil práci v kinematografii. Karel Plicka fotografoval obvykle se stativem na formáty 6 × 9 až 10 × 15, bez optických a laboratorních triků. Pro pohybové scény později používal praktisix. Snímky Karla Plicky jsou plně realistické, nestavěné na efektu mimořádnosti, náhodnosti, prchavého dojmu. Jsou zbaveny nepodstatných složek (nap. i projevů současného života), aby tak působily hodnotnějším a trvalejším dojmem, nezávislým na konkrétním čase. Plicka hledal trvalost, dokonalost, harmonii i sounáležitost. Se svými znalostmi, zaujetím i osobitým estetickým cítěním vytvořil nezaměnitelný autorský rukopis. Opíral se o klasická kompoziční pravidla, čekal na ideální světelné podmínky. Ústředním tématem jeho díla by člověk jako nositel lidových tradic. Tuto základní hodnotu obohacovalo téma architektury jako dědictví minulosti a přírody jako životodárné síle, obklopující člověka. Plicka rozvinul osobitým způsobem tradiční téma národních dějin a lidové tradice v nových výrazových prostředcích – fotografii a filmu. Programově heroizoval prostého člověka a lidovou kulturu. Uplatňoval zkušenosti z několika oborů ve vzájemně se obohacujících vztazích. Jeho přínos československé fotografii je zcela mimořádný. Ve slovenské Blatnici bylo roku 1988 otevřeno jeho muzeum.